Ocenění stromu dle metodiky AOPK ČR
ve verzi 2013

Specifikace stromu

Taxon: vybrat ze seznamu povinné políčko
Průměr kmene: cm měřeno na pařezu povinné políčko; min. 10 cm
Přidat kmen
Výška: m
Výška nasazení koruny: m
Průměr koruny: m
Fyziologická vitalita: povinné políčko
Zdravotní stav: povinné políčko
Odstraněná část koruny: %
Památný strom:
Atraktivita umístění stromu: povinné políčko
Růstové podmínky: povinné políčko
Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem:
rozštípnuté dřevo a trhliny má rozsáhlý charakter
dutiny má rozsáhlý charakter
hniloba má rozsáhlý charakter
suché větve má rozsáhlý charakter
poškození borky
výtok mízy
zlomené větve
dutinky
plodnice hub
Biologický význam stanoviště

Vypočítat hodnotu

Specifikace stromu

Taxon:
Průměry kmenů:
Průměry kmenů měřené na pařezu:
Výška: m
Výška nasazení koruny: m
Průměr koruny: m
Fyziologická vitalita:
Zdravotní stav:
Odstraněná část koruny: %
Památný strom:
Atraktivita umístění stromu:
Růstové podmínky:
Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem:
Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem s extenzivním charakterem:
Biologický význam stanoviště:

Změnit specifikaci stromu

Výpočet hodnoty stromu

Krok 1 / Základní bodová hodnota:--- bodů
Krok 2 / Zohlednění objemu koruny:--- bodů
Krok 3 / Zohlednění zdravotního stavu a vitality:--- bodů
Krok 4 / Zohlednění nevhodného řezu:--- bodů
Krok 5 / Zohlednění polohového koeficientu:--- bodů
Krok 6 / Zohlednění prvků se zvýšeným biologickým potenciálem:--- bodů
Krok 7 / Zohlednění stanoviště a významu taxonu:--- bodů
Krok 8 / Výsledná bodová hodnota:--- bodů

Hodnota stromu pro rok : ---

Zadat kompenzační opatření

Kompenzační opatření

OpatřeníBody

Přidat výsadbu Přidat pěstební opatření

Celková hodnota kompenzačních opatření leží uvnitř korekčního rámce hodnoty stromu. Není už možné přidat další opatření.

Přidat výsadbu do seznamu kompenzačních opatření

Taxon: vybrat ze seznamu povinné políčko
Skupina taxonu: povinné políčko
Velikost: povinné políčko
Délka péče v letech: (max. 5) povinné políčko
Počet: doplnit max. počet povinné políčko
Hodnota v bodech:
Hodnota v Kč:

Přidat do seznamu Zrušit

Přidat pěstební opatření do seznamu kompenzačních opatření

Typ: povinné políčko
Výška stromu: musí být menší než 9 metrů, povinné políčko
Průměr koruny stromu: povinné políčko
Počet čtvrtin koruny zahrnutých do redukce: povinné políčko
Počet: doplnit max. počet povinné políčko
Hodnota v bodech:
Hodnota v Kč:

Přidat do seznamu Zrušit

Jsou zadána kompenzační opatření v celkové hodnotě 0

Zrušit kompenzační opatření

Vitalita

Taxonem je míněn druh, event. kultivar dřeviny. Tato kalkulačka uvádí taxony dle české nomenklatury použité v publikaci - Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků (Koblížek, 2006).

Průměr kmene

Průměr kmene je měřen ve výšce 1,3 m nad zemí, ve směru kolmém k ose kmene. V případě oválného průřezu kmene je jeho hodnota dána aritmetickým průměrem dvou na sebe kolmých měření. Pokud jsou na kmeni nerovnosti, průměr je zjišťován těsně nad nebo pod touto nerovností. Průměr kmene se měří v celých centimetrech.

Pokud se strom větví pod stanovenou výškou 1,3 m, měří se průměr kmene pod větvením v místě, kde již průměr není významným způsobem ovlivněn kořenovými náběhy.

V případě vícekmenů jsou měřeny průměry všech kmenů. Výsledná hodnota, která následně vstupuje do výpočtu, je dána vztahem:

kde d_max je průměr největšího kmene, d_ostatni je aritmetický průměr šířky kmenů ostatních.

Pokud je průměr kmene možné změřit pouze z pařezu, lze postupovat třemi různými způsoby:
1/ Hodnotu průměru spočítáte ručně pomocí vztahu d = d_pařez / 1,367, kde d_pařez je průměr kmene na pařezu v cm.
2/ Do políčka Průmer kmene zadáte hodnotu změřenou z pařezu a zaškrtněte políčko "měřeno na pařezu" (software spočítá správný průměr sám pomocí výše uvedeného vztahu).
3/ Pokud se v okolí pařezu nachází stromy stejného druhu, stáří a dimenze, je vhodné upravit číselnou konstantu v přepočtovém vztahu dle stojícího stromu.

Pozn. Pro účely oceňování dřevin se neodečítá vrstva kůry a borky.

Výška stromu

Výška stromu je dána vzdáleností od země k nejvyššímu bodu v koruně. V případě stromů nakloněných je tato vzdálenost dána přímkou, která prochází vrcholem stromu a je kolmá k povrchu terénu.

Pokud chcete, aby výpočet bral v úvahu korunu stromu, je potřeba vyplnit výsky stromu, průmět koruny i výšku nasazení koruny.

Výška nasazení koruny

Výška nasazení koruny se určuje jako vzdálenost mezi patou kmene a místem, kde začíná hlavní objem větví a asimilačních orgánů. Určuje se s uvážením skutečnosti, že jeho účelem je následný reprezentativní výpočet objemu koruny. Výška nasazení koruny je udávána s přesností na 0,5m.

Pokud chcete, aby výpočet bral v úvahu korunu stromu, je potřeba vyplnit výsky stromu, průměr koruny i výšku nasazení koruny.

Průmět koruny

Průmět koruny na vodorovnou plochu se uvádí v metrech jako aritmetický průměr dvou na sebe kolmých měření. V případě výrazně asymetrické koruny se měří jeden průměr v nejdelší ose a jeden na něj kolmý.

Pokud chcete, aby výpočet bral v úvahu korunu stromu, je potřeba vyplnit výsky stromu, průměr koruny i výšku nasazení koruny.

Fyziologická vitalita

Charakterizuje strom z hlediska jeho fyziologické aktivity. Hodnotí se parametry ukazující na jeho životaschopnost. Hlavním hodnoceným parametrem jsou defoliace koruny, změny formy větvení na periferii koruny a vývoj sekundárních výhonů.

Je použita následující stupnice:

  • 0 - výborná
  • 1 - mírně narušená
  • 2 - zřetelně narušená (stagnace růstu, prosychání koruny na periferních oblastech koruny)
  • 3 - výrazně snížená (začínající ústup koruny, odumřelý vrchol koruny)
  • 4 - zbytková vitalita (větší část koruny odumřelá)
  • 5 - suchý strom

Zdravotní stav

Parametr zdravotního stavu odráží stupeň mechanického oslabení a poškození jedince. Strom je tedy hodnocen dle úrovně mechanického narušení, stupně kolonizace dřevokaznými houbami, existence dutin, růstových deformací apod.

Použitá stupnice je následující:

  • 0 - zdravotní stav výborný
  • 1 - dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků)
  • 2 - zhoršený (narušení zásadního charakteru, často vyžadující stabilizační zásah)
  • 3 - výrazně zhoršený (souběh defektů či poškození snižující perspektivitu hodnoceného jedince, vyžaduje stabilizační zásah)
  • 4 - silně narušený (bez možnosti stabilizace, významně zkrácená perspektiva)
  • 5 - havarijní (akutní riziko rozpadu), případně rozpadlý jedinec

Odstraněná část koruny

Jedná se procentuální stanovení objemu koruny odebrané nevhodným zásahem. Stanovuje se odhadem s přesností na desítky procent.

Atraktivita umístění stromu

Parametrem nazvaným jako atraktivita umístění stromu zohledňujeme místo, na kterém se strom nachází. V úvahu je brána frekvence pohybu osob a důležitost stromu jako estetického prvku na daném místě včetně jeho viditelnosti.

  • Vysoká - soliterní strom nebo významný prvek malé skupiny stromů často v historických a zámeckých parcích, městských parcích, náměstích, arboretech apod.
  • Střední - stromy v uličním stromořadí a alejí, stromy na okrajích větších skupin ve veřejně přístupných parcích, významný (dobře viditelný) prvek v jiných zpevněných plochách zastavěného území, stromy jako součásti zeleně hřbitova apod.
  • Méně významná - zeleň na sídlištích, vnitroblocích domů, sportovních areálech, doprovodná zeleň komunikací I. a II. třídy, méně významné (nebo viditelné) stromy ve zpevněných plochách zastavěného území.
  • Nízká - strom jako součást porostu, výrazně se nelišící od ostatních, břehové a doprovodné zeleně vodních toků a nádrží, skupiny ve volné krajině, v hospodářských areálech, stromy mimo zastavěné území, doprovodná zeleň komunikací III. třídy.

Růstové podmínky

Parametr označený jako růstové podmínky stromu zohledňuje stanoviště z hlediska velikosti prokořenitelného prostoru a půdních podmínek pro růst a vývoj jedince. Růstové podmínky stromu se hodnotí v prostoru daném průmětem koruny dospělého jedince daného taxonu.

  • Neovlivněné – strom rostoucí v zastavěném prostředí i volné krajině, kde je bez omezení umožněn růst a vývoj jeho nadzemních i podzemních částí, a kde nedochází nebo jen minimálně k ovlivňování půdních poměrů
  • Dobré – strom rostoucí v místech kde je částečně (jednostranně) omezen rozvoj jeho podzemních popř. i nadzemních částí, a kde může docházet k menšímu negativnímu ovlivňování půdního prostředí (zhutněním půdy působeném pohybem pěších osob, údržbou komunikací v blízkosti stromů apod.)
  • Zhoršené – stromy rostoucí v travnatých pruzích a ostrůvcích v zastavěném území, v místech s prostorem ze dvou stran omezeným pro rozvoj nadzemních i podzemních částí a to okolní zástavbou nebo zpevněným povrchem v blízkosti báze kmene. Půdním podmínky jsou významně zhoršené, půda je viditelně zhutněná či prokazatelně kontaminovaná.
  • Extrémní – stromy rostoucí v místech, kde je z více než dvou stran limitovaný rozvoj kořenové soustavy popř. i nadzemních částí, a kde opakovaně dochází k činnostem přímo nebo nepřímo inhibujícím růst (působením chemických látek, solením, zhutňováním půdy, apod.). Půdní podmínky jsou extrémně zhoršené, nepropustné povrchy zasahují až do bezprostřední blízkosti báze kmene, zhutnění či kontaminace půdy dosahují prokazatelně zásadních hodnot.

Biologicky atraktivní prvky

Prvkem se zvýšenou biologickou atraktivitou se rozumí místa na stromě (mikrohabitaty), která vykazují významně zvýšenou atraktivitu pro doprovodné organismy. Hodnotí se prvky, které se vymykají obecné základní ekologické hodnotě stromu jako biologického prvku a které představují evidentní zvýšení biologického potenciálu předmětného stromu.

Tučným písmem jsou zvýrazněny obzvlášť hodnotné prvky, u nichž může dojít při hodnocení ke zdvojnásobení jejich hodnoty v případech, kdy mají rozsáhlý charakter.

Pozn. Níže uvedené prvky se zvýšenou biologickou atraktivitou slouží k orientaci při hodnocení ekologické funkce stromu dle logiky metodiky.

Mezi prvky se zvýšenou biologickou atraktivitou zahrnujeme následující:

  • poškození borky (místa s absencí borky) – místo na kmeni či kosterních větvích zbavené kůry (tzv. zrcátka) o velikosti cca 30 x 30 cm a více
  • rozštípnuté dřevo a trhliny – rozhraní živého a mrtvého dřeva, může se jednat o rozštípnuté kosterní větve, které jsou stále spojené s kmenem, pukliny ve kmeni a silných větvích s různou příčinou vzniku  (Pozn. vylomené větve lze akceptovat pouze v případě, že je není nutné odstranit pro zajištění provozní bezpečnosti stanoviště.)
  • výtok mízy – místa s výtokem tekutiny z kmene či silných větví
  • zlomené větve – pahýly po odlomených větvích s průměrem nad 15 cm, odstraněné za úrovní větevního límečku, vylomené větve dosud visící v koruně
  • dutiny – otevřené dutiny ve kmeni či kosterních větvích
  • dutinky – otvory malých rozměrů (např. výletové otvory)
  • hniloba - dřevo kmene a kosterních větví s patrnými známkami rozkladu
  • suché větve – větve dosud spojené se stromem, s průměrem nad 15 cm v místě větvení. Minimální délka braná v potaz při hodnocení je 1 m. Hodnotí se pouze větve, které není nutné odstranit za účelem zajištění provozní bezpečnosti stanoviště.
  • plodnice hub – přítomnost plodnic dřevních hub na kmeni a silných větvích

Biologický význam stanoviště

Významem stanoviště je hodnocena skutečnost, zda odstraněním předmětného stromu může dojít k ohrožení existence živočichů v dané lokalitě nebo zda jsou v dostupné zdálenosti jiné stromy, které by tuto funkci mohly nahradit.

Český názevLatinský název
Český názevLatinský název

Taxon

Taxonem je míněn druh předmětného stromu, event. kultivar (např. buk lesní - Fagus sylvatica).

Velikost

Označuje velikostní kategorii výsadbového rostlinného materiálu. U listnatých stromů rozlišujeme následující kategorie: 100/150, 150/200, 10/12, 12/14, 14/16, 16/18. U jehličnatých stromů rozlišujeme kategorie: 100/125, 125/150, 150/175, 175/200, 200/225, 225/250.

Délka péče v letech

Počet let povýsadbové péče. Maximálně lze délku povýsadbové péče určit na 5 let.

Počet

Počet (množství) sazenic daného taxonu určených k výsadbě.